Ocel 1.2379, známá jako D2, je vysokouhlíková, vysoce legovaná nástrojová ocel pro práci za studena s extrémní odolností proti opotřebení, vysokou tvrdostí a stabilní karbidickou strukturou. Je ideální pro raznice, střižné nástroje, průmyslové nože, tvářecí nástroje, měřidla, kalibry.

Chemické složení (DIN EN ISO 4957 / AISI D2)

Prvek Obsah (%)
C 1,45–1,60
Mn 0,20–0,60
Si 0,10–0,40
Cr 11,00–13,00
Mo 0,70–1,20
V 0,70–1,00
P max. 0,030
S max. 0,030

1,5 % C + 12 % Cr + Mo + V = extrémní tvrdost, odolnost proti opotřebení, stabilní karbidická struktura.

Vlastnosti oceli 1.2379 / D2

  • extrémní odolnost proti opotřebení
  • vysoká tvrdost po kalení (58–62 HRC)
  • pevný a stabilní břit
  • vysoká rozměrová stabilita při kalení
  • odolnost proti tlakovému zatížení
  • vhodná pro přesné nástroje
  • možnost nitridace (povrch až 1000–1200 HV)

Oproti 1.2363 má vyšší tvrdost a odolnost proti opotřebení, ale nižší houževnatost.

Dodávané stavy

  • měkce žíhaná (~200 HB) – vhodná pro obrábění
  • kalená a popuštěná – tvrdost 58–62 HRC
  • tvary: plochá ocel, kruhová ocel, pásy, výkovky, plechy, broušené a frézované polotovary

Tepelné zpracování

Žíhání na měkko

  • 780–820 °C
  • tvrdost ~200 HB

Kalení

  • 1000–1040 °C
  • kalení do oleje, solné lázně nebo vzduchu
  • tvrdost po kalení: 58–62 HRC

Popouštění

  • 150–250 °C
  • výsledná tvrdost: 56–62 HRC (podle teploty)

Odstranění pnutí

  • 600–650 °C

Použití oceli 1.2379

  • raznice 
  • střižné a děrovací nástroje
  • průmyslové nože, břity
  • nástroje pro tváření za studena
  • měřidla, kalibry, přesné nástroje
  • segmentové nástroje
  • díly vystavené extrémnímu opotřebení

1.2379 diagramy