Ocel 1.2895 patří mezi super‑legované kobaltové oceli pro práci za tepla, určené pro:

  • extrémní teplotní šoky,
  • dlouhodobé tepelné zatížení,
  • tvrdost za tepla,
  • odolnost proti praskání zápustek,
  • odolnost proti teplotní únavě,
  • extruzní a tlakové lití v nejvyšších režimech.

Je to „ultra‑high‑end“ slitina pro aplikace, kde běžné H11/H13 nebo i 1.2367 selhávají.

Chemické složení (typické hodnoty)

(rozsahy jsou velmi podobné typům 1.2888 / 1.2892)

Prvek Obsah (%)
C 0,18–0,25
Mn 0,20–0,40
Si 0,80–1,20
Cr 8,50–10,50
Mo 2,00–3,00
W 8,00–10,00
V 0,50–1,00
Co 8,00–10,00
P ≤ 0,030
S ≤ 0,030

Co + W + Mo + Cr = extrémní žárupevnost, tvrdost za tepla, odolnost proti měknutí, teplotní únavě a tepelným šokům.

Vlastnosti oceli 1.2895

  • extrémní žárupevnost až do 650 °C
  • vysoká tvrdost za tepla
  • odolnost proti tepelným šokům a praskání
  • vysoká odolnost proti opotřebení
  • maximální životnost zápustek
  • vysoká pevnost při vysokých teplotách
  • možnost nitridace
  • stabilní mikrostruktura díky vysokému Co + W

Jedna z nejodolnějších ocelí pro tlakové lití a extruzi — absolutní „high‑end“ v nástrojových ocelích za tepla.

Dodávané stavy

  • měkce žíhaná (~230 HB)
  • kalená a popuštěná – tvrdost 46–52 HRC
  • tvary: pruty, bloky, výkovky

Tepelné zpracování

Žíhání na měkko

  • 780–820 °C
  • tvrdost ~230 HB

Kalení

  • 1100–1180 °C
  • kalení do oleje nebo polymeru
  • tvrdost po kalení: 50–52 HRC

Popouštění

  • 550–650 °C
  • výsledná tvrdost: 46–52 HRC

Nitridace

  • povrchová tvrdost až 900–1100 HV

Použití oceli 1.2895

  • zápustky pro kování za tepla
  • formy pro tlakové lití hliníku, hořčíku, zinku
  • extruzní nástroje pro ocel a neželezné kovy
  • kovací vložky vystavené extrémnímu teplu
  • nástroje pro tváření za tepla s vysokým tepelným šokem
  • části vystavené teplotní únavě a praskání
  • vysoce namáhané formové díly