Ocel 1.2885 je vysoce legovaná nástrojová ocel pro práci za tepla, obsahující Cr + Mo + Co + V, což zajišťuje extrémní žárupevnost, tvrdost za tepla, odolnost proti tepelným šokům a vysokou životnost nástrojů.

Je to prémiová ocel pro nejnáročnější tepelné a mechanické podmínky.

Chemické složení (typické hodnoty)

Prvek Obsah (%)
C 0,30–0,38
Mn 0,30–0,50
Si 0,80–1,20
Cr 2,80–3,20
Mo 2,50–3,00
V 0,50–0,80
Co 2,50–3,50
P ≤ 0,030
S ≤ 0,030

Co (kobalt) = zásadní prvek → zvyšuje žárupevnost, tvrdost za tepla, odolnost proti měknutí a tepelným šokům. Oproti 1.2367 má výrazně vyšší Mo + Co, takže je odolnější proti teplotní únavě a praskání.

Vlastnosti oceli 1.2885

  • extrémní žárupevnost
  • vysoká tvrdost za tepla
  • odolnost proti tepelným šokům
  • vysoká odolnost proti opotřebení
  • odolnost proti praskání zápustek
  • vysoká pevnost při vysokých teplotách
  • dlouhá životnost nástrojů
  • možnost nitridace

Jedna z nejodolnějších ocelí pro práci za tepla — „prémiová verze“ H13/H11.

Dodávané stavy

  • měkce žíhaná (~220 HB)
  • kalená a popuštěná – tvrdost 46–52 HRC
  • tvary: tyče, bloky, výkovky

Tepelné zpracování

Žíhání na měkko

  • 750–800 °C
  • tvrdost ~220 HB

Kalení

  • 1020–1080 °C
  • kalení do oleje nebo polymeru
  • tvrdost po kalení: 50–52 HRC

Popouštění

  • 550–650 °C
  • výsledná tvrdost: 46–52 HRC

Nitridace

  • povrchová tvrdost až 900–1100 HV

Použití oceli 1.2885

  • zápustky pro kování za tepla
  • formy pro tlakové lití hliníku a hořčíku
  • extruzní nástroje
  • kovací vložky vystavené extrémnímu teplu
  • nástroje pro tváření za tepla
  • části vystavené tepelným šokům a únavě
  • vysoce namáhané formové díly