Ocel 1.2210, označovaná jako 115CrV3 nebo ČSN 19 421, je nízkolegovaná uhlíková nástrojová ocel s obsahem uhlíku kolem 1,15 %. Patří mezi tradiční materiály pro střižné nástroje, razníky, měřidla, nože a nástroje pro tváření za studena, kde je potřeba tvrdý, odolný a stabilní břit.

Je ceněná pro dobrou řezivost, tvrdost po kalení, rozměrovou stabilitu a snadné broušení.

Chemické složení (DIN EN ISO 4957)

Prvek Obsah (%)
C 1,10–1,25
Mn 0,30–0,50
Si 0,10–0,40
Cr 0,90–1,20
V 0,10–0,25
P max. 0,030
S max. 0,030

Uhlík + chrom + vanad = tvrdost až 62 HRC, dobrá odolnost proti opotřebení a stabilní jemná karbidická struktura.

Vlastnosti oceli 1.2210 / 115CrV3

  • vysoká tvrdost po kalení (58–62 HRC)
  • dobrá odolnost proti opotřebení
  • výborná řezivost – oblíbená u nožířů
  • dobrá rozměrová stabilita při kalení
  • snadné broušení a ostření
  • dobrá leštitelnost
  • vhodná pro povrchové kalení

Dodávané stavy

  • měkce žíhaná (~200 HB) – ideální pro obrábění
  • tvary:  kruhová ocel,

Tepelné zpracování

Žíhání na měkko

  • 680–720 °C
  • tvrdost ~200 HB

Kalení

  • 780–820 °C
  • kalení do oleje
  • tvrdost po kalení: 58–62 HRC

Popouštění

  • 160–220 °C
  • výsledná tvrdost: 56–62 HRC (podle teploty)

Odstranění pnutí

  • 600–650 °C

Použití oceli 1.2210

  • střižné a děrovací nástroje
  • raznice, měřidla, přípravky
  • průmyslové nože a břity
  • nožířské čepele (velmi oblíbená)
  • nástroje pro tváření za studena
  • přesné mechanické díly
  • kalibry, vodicí prvky