Ocel 1.2002 (125Cr2 / 125Cr1) – materiálový list, vlastnosti, použití

Ocel 1.2002, označovaná také jako 125Cr2 nebo 125Cr1, je uhlíková nástrojová ocel pro práci za studena s obsahem uhlíku kolem 1,25 %. Patří mezi klasické nástrojové oceli s vysokou tvrdostí po kalení, dobrou odolností proti opotřebení a stabilitou při obrábění.

Je vhodná pro střižné nástroje, razníky, měřidla, nože, břity, formy, nástroje pro tváření za studena a další aplikace, kde je potřeba tvrdý a odolný povrch.

Chemické složení (DIN EN ISO 4957)

Prvek Obsah (%)
C 1,15–1,30
Mn 0,30–0,50
Si 0,10–0,40
Cr 0,90–1,20
V max. 0,10
P max. 0,030
S max. 0,030

Vyšší obsah uhlíku a chrómu zajišťuje tvrdost po kalení až 62 HRC a dobrou odolnost proti opotřebení.

Vlastnosti oceli 1.2002 / 125Cr2 / 125Cr1

  • vysoká tvrdost po kalení (60–62 HRC)
  • dobrá odolnost proti opotřebení
  • dobrá rozměrová stabilita při kalení
  • vysoká pevnost a tvrdost břitu
  • dobrá polishovatelnost
  • snadné broušení a ostření
  • vhodná pro povrchové kalení

Dodávané stavy

  • měkce žíhaná (~200 HB) – ideální pro obrábění
  • kalená a popuštěná – tvrdost 58–62 HRC
  • tvary: plochá ocel, kruhová ocel, pásy, bloky

Tepelné zpracování

Žíhání na měkko

  • 680–720 °C
  • tvrdost ~200 HB

Kalení

  • 780–820 °C
  • kalení do oleje
  • tvrdost po kalení: 60–62 HRC

Popouštění

  • 160–220 °C
  • výsledná tvrdost: 58–62 HRC

Odstranění pnutí

  • 600–650 °C

Použití oceli 1.2002

  • střižné a děrovací nástroje
  • raznice, měřidla, přípravky
  • průmyslové nože a břity
  • nástroje pro tváření za studena
  • formy a vložky s požadavkem na tvrdý povrch
  • nástroje pro lehké až střední zatížení